Je CBD v Česku legální? Právní rámec v roce 2026

Otázka „je CBD legální“ vypadá jako otázka na jednu větu, jenže odpověď se hledá na špatném místě. Nestojí v jediném paragrafu. Kanabidiol se v českém a evropském právu posuzuje nejméně ve čtyřech oddělených režimech, které běží vedle sebe a navzájem se nepřebíjejí: v zákoně o návykových látkách, v potravinovém právu, v kosmetickém nařízení EU a v právu o léčivech. Táž molekula může být v jednom z nich zcela v pořádku, ve druhém výslovně zakázaná a ve třetím může jediná věta v popisu produktu přesunout zboží do kategorie, na kterou je potřeba registrace. Následující text popisuje, jak tyhle režimy vypadají v roce 2026, s odkazy na konkrétní ustanovení a data účinnosti. Není to právní poradenství a neradí, jak předpisy obejít — popisuje, co v nich stojí.

Krátká odpověď

Kanabidiol sám o sobě není v Česku ani v EU zakázanou látkou — Soudní dvůr EU to potvrdil v roce 2020. „Legální“ ale není vlastnost látky, je to vlastnost dvojice látka + účel. Zboží z konopí setého stojí na dvou podmínkách současně: rostlina musí splnit definici rostliny technického konopí (nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů) a zacházet se s ním musí k některému z účelů podle § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb. Jako potravina ani doplněk stravy CBD na český trh uvést nelze — od 1. dubna 2025 to výslovně zakazuje § 10 odst. 5 zákona o potravinách. Kosmetika je naproti tomu funkční a použitelný rámec. A jakmile se u produktu objeví léčebné tvrzení, právo ho začne posuzovat jako léčivý přípravek se vším, co k tomu patří.

Proč otázka nemá odpověď ano/ne

Většina sporů o legalitu CBD vzniká z jednoho nedorozumění: lidé hledají seznam, na kterém buď látka je, nebo není. České právo takhle ale s konopím nepracuje. Pracuje s režimy — a o tom, který režim se použije, nerozhoduje jen složení produktu, ale hlavně to, k čemu je určený a jak je prezentovaný.

Prakticky to znamená, že tentýž extrakt může být zároveň:

• bez problému, pokud se s ním zachází k účelům podle § 5 odst. 5 zákona o návykových látkách,
• legálně na trhu jako složka kosmetického přípravku podle nařízení (ES) č. 1223/2009,
• výslovně zakázaný, pokud je nabídnut jako potravina nebo doplněk stravy,
• neregistrovaný léčivý přípravek, pokud u něj zazní, že něco léčí nebo něčemu předchází.

Rozdíl mezi „legální“ a „legální k určitému účelu“ tedy není slovíčkaření ani opatrnost prodejce. Je to přesně ta hrana, na které se rozhoduje o tom, jestli je zboží v souladu s předpisy, nebo ne.

Zákon č. 167/1998 Sb.: kde přesně vede hranice

Zákon o návykových látkách je základ celé stavby. Nezakazuje konopí jako rostlinu — zakazuje zacházení s ním bez povolení a pak z toho zákazu vyjímá technické konopí. Klíčové jsou dvě definice a jedno vyňatí.

Co je „konopí“ a co „rostlina technického konopí“

Zákon v § 2 odst. 1 písm. d) rozumí konopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu Cannabis, nebo nadzemní část rostliny, jejíž součástí je vrcholík. Není to tedy celá rostlina — stonek bez vrcholíku ani semena do definice nespadají.

Podle § 2 odst. 1 písm. g) je rostlinou technického konopí rostlina z rodu konopí, ze které lze získat konopí s obsahem nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, nebo která pochází z osiva odrůd uvedených ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. To „nebo“ se často přehlíží, a přitom je podstatné: jsou to dvě samostatné cesty, jak se do definice dostat, ne dvě podmínky současně.

§ 5 odst. 5 doslova

Tohle je ustanovení, ze kterého vychází doložka pod skoro každým konopným produktem v Česku. Zní takto:

„Povolení k zacházení se nevyžaduje k zacházení s rostlinami technického konopí, nebo s technickým konopím, zejména k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým.“

Na téhle větě jsou zajímavé tři věci.

Zaprvé, slovo „zejména“. Výčet účelů není uzavřený — je demonstrativní. Účel, který v něm není výslovně jmenován (typicky aromatické užití), tím pádem není automaticky vyloučen. Jenže z toho neplyne, že by se do § 5 odst. 5 vešlo cokoli: vyjmenované účely dávají výkladu směr a lidská konzumace mezi nimi nefiguruje.

Zadruhé, „potravinářským“ účelům. Ano, potravinářský účel v zákoně o návykových látkách stojí. To ale neznamená, že je CBD potravinou — o tom rozhoduje úplně jiný předpis, kterému se věnuje samostatná kapitola níž. Zákon o návykových látkách jen říká, že k takovému zacházení není potřeba jeho povolení; nezbavuje nikoho povinností podle potravinového práva.

Zatřetí, je to výjimka z povolovacího režimu, ne licence na cokoli. Vyňato je zacházení s rostlinou technického konopí a s technickým konopím. Materiál, který se do definice nevejde, do § 5 odst. 5 nespadá — a je jedno, jak je popsaný v e-shopu.

Extrakt a tinktura do 1 % THC

Zvláštní pravidlo se týká extraktů. Zákon v § 2 odst. 1 písm. a) vylučuje z pojmu „návyková látka“ položku konopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a současně splňuje podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků. Písmeno b) obdobně vyjímá roztoky a směsi s touto látkou, ovšem s dodatečnou podmínkou: látka v nich musí být v takovém množství, aby ji nešlo zneužít ani snadno dostupnými či hospodárnými prostředky extrahovat.

Jinými slovy — u extraktů zákon neřeší jen procenta, ale i to, jestli je z výrobku možné THC znovu získat. To je detail, který se v přehledech legality obvykle vůbec neobjeví.

Kdo musí hlásit pěstování

Pěstitel technického konopí není bez povinností. Podle § 29b musí osoby pěstující rostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m² podat hlášení — do jednoho měsíce od osevu nebo výsadby výměru pozemků včetně názvu odrůdy a identifikace pozemku, a po sklizni údaje o výměře a hmotnosti sklizeného konopí a semene.

Adresát hlášení se přitom nedávno změnil: od 1. července 2025 se nepodává celnímu úřadu, ale Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ), a to elektronicky. Ohlašovací povinnost se navíc považuje za splněnou, pokud pěstitel podal jednotnou žádost o dotaci obsahující tytéž údaje.

Samopěstitelská výjimka od roku 2026

Jedna změna, která se technického konopí netýká, ale mate nejčastěji: ve znění účinném od 1. ledna 2026 zákon v § 5 odst. 12 a 13 nevyžaduje povolení pro pěstování rostliny konopí fyzickými osobami staršími 21 let pro vlastní potřebu do 3 rostlin a pro přechovávání nejvýše 100 g v obydlí nebo 25 g mimo ně; souvisí to s novelou trestních předpisů (zákon č. 270/2025 Sb.). Prodej ani jiné uvádění na trh to nepovoluje.

Limit THC: proč 1 % v Česku a 0,3 % v EU

„Limit THC“ je asi nejzaměňovanější číslo celého oboru. Existují totiž nejméně tři a každé měří něco jiného.

Ta čísla si nekonkurují a jedno druhé neruší. Český 1% limit je definiční hranice v zákoně o návykových látkách — rozhoduje o tom, jestli rostlina spadá pod povolovací režim. Evropských 0,3 % je podmínka zemědělské podpory a dovozu osiva, tedy úplně jiná osa. A 0,00025 % je toxikologický závěr k jednomu konkrétnímu typu výrobku. Věta „v EU je limit 0,3 %, takže v Česku je taky“ je proto nesprávná hned dvakrát: plete si limity a plete si i to, co který z nich reguluje.

Jak se obsah kanabinoidů vlastně měří a proč se výsledky mezi laboratořemi liší, rozebíráme podrobně v článku o tom, jak číst laboratorní certifikát (COA).

Psychomodulační látky: nová kategorie a proč se CBD netýká

Od roku 2025 přibyla v českém právu vrstva, která do té doby chyběla — mezikategorie mezi „volně obchodovatelné“ a „zakázané“. Zavedl ji zákon č. 321/2024 Sb., novela zákona o návykových látkách účinná od 1. ledna 2025.

Tři seznamy místo dvou

Látky se nově dělí do tří kategorií, každá s vlastním nařízením vlády:

• Návykové látky — klasický zákaz podle nařízení vlády č. 463/2013 Sb.
• Zařazené psychoaktivní látky (ZPL) — látky, u kterých podle dosavadních poznatků nelze vyloučit závažná rizika. Nakládání s nimi je zakázáno s výjimkou výzkumu. Seznam stanoví nařízení vlády č. 11/2025 Sb. účinné od 17. ledna 2025.
• Psychomodulační látky (PML) — látky, které podle § 2 odst. 1 písm. l) nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví ani riziko závažných sociálních dopadů. Smějí se prodávat, ale jen v přísném režimu s povolením Ministerstva zdravotnictví. Seznam stanoví nařízení vlády č. 456/2025 Sb. účinné od 12. listopadu 2025.

Na seznamu PML je zatím jediná položka: kratom a kratom extrakt. Podrobnosti pak dořešila vyhláška č. 448/2025 Sb. o psychomodulačních látkách. Naopak HHC prošlo opačným směrem — vláda 16. března 2026 rozhodla o jeho přeřazení ze seznamu ZPL na Seznam návykových látek nařízením vlády č. 50/2026 Sb. s účinností od 3. dubna 2026.

Konopí do 1 % THC na seznamu být mělo. A není.

Tohle je nejméně známá a přitom nejdůležitější část příběhu. Původní návrh českého seznamu psychomodulačních látek s nízkopotentním konopím počítal — konopí do 1 % THC i jeho extrakty a tinktury měly do kategorie PML spadnout, a tím se dostat pod povolovací režim Ministerstva zdravotnictví.

Návrh prošel notifikací v evropském systému TRIS pod číslem 2025/93/CZ. Evropská komise k němu 12. května 2025 vydala podrobné stanovisko: konopí je bez ohledu na původ a na obsah THC omamnou látkou podle Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961, a uvedení mezinárodně kontrolované látky na trh k lidské spotřebě by bylo v rozporu se závazky České republiky i s rámcovým rozhodnutím 2004/757/SVV. Česká republika návrh upravila a 4. června 2025 konopné látky ze seznamu i z prováděcí vyhlášky vyřadila.

Výsledek: konopí s obsahem THC do 1 % není psychomodulační látkou a k jeho prodeji se povolení podle hlavy VII zákona o návykových látkách nevyžaduje.

§ 33a odst. 2 to říká výslovně

Aby nebylo pochyb, zákon obsahuje explicitní vyňatí:

„Za nakládání s psychomodulačními látkami se nepovažuje pěstování a zacházení s rostlinami technického konopí a s technickým konopím podle § 5 odst. 5 nebo zacházení s látkou konopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým.“

Všimněte si, že vyňatí je navázané právě na účely z § 5 odst. 5. Není to plošná výjimka pro konopí — je to výjimka pro konopí v konkrétním režimu užití. Zase ten samý princip: rozhoduje účel.

Co z režimu PML platí pro prodejce a co ne

Prodejce konopných produktů se povinnostmi pro psychomodulační látky řídit nemusí — stojí ale za to vědět, jak přísné jsou. U PML platí povolení Ministerstva zdravotnictví ke každé jednotlivé činnosti včetně samostatného povolení pro prodej na dálku, povinné označení jednotkového balení, osvědčení akreditované laboratoře pro každou šarži, zákaz podoby připomínající cukrovinky či hračky a podle zákona č. 65/2017 Sb. zákaz prodeje osobám mladším 18 let s ověřením věku.

Jeden přesah tu ale je: podle § 10 odst. 1 písm. h) zákona o potravinách nesmí být na trh uváděna potravina obsahující psychomodulační nebo zařazené psychoaktivní látky. Potravinové a „návykové“ právo se tedy potkávají — a v obou případech vychází stejný závěr: konopné kanabinoidy do potravin nepatří.

Novel food: proč CBD nesmí být potravina ani doplněk stravy

Tohle je bod, kde je český stav přísnější než většina Evropy — a kde nejčastěji vzniká škoda, protože si prodejci pletou evropskou a českou vrstvu.

Evropská vrstva

Nařízení (EU) 2015/2283 o nových potravinách definuje jako „novou potravinu“ tu, u které nebyla doložena významná historie konzumace v Unii před 15. květnem 1997. Extrakty z konopí setého obsahující kanabinoidy takovou historii doloženou nemají, a jsou proto v katalogu Evropské komise vedené se statusem novel food — tedy jako položka, která potřebuje povolení, než se smí uvést na trh jako potravina. Semínka, olej ze semen, mouka a odtučněná semena mezi nové potraviny nepatří.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) k tomu 9. února 2026 zveřejnil aktualizované stanovisko. Stanovil v něm pouze prozatímní referenční hodnotu pro účely posuzování podaných žádostí a zároveň popsal, co dosud chybí: farmakokinetika a dlouhodobé účinky na játra, nervový, reprodukční a imunitní systém zůstávají podle úřadu nejisté a bezpečnost nelze stanovit pro osoby mladší 25 let, pro těhotné a kojící ženy ani pro osoby užívající léky. Žádné schválení kanabidiolu jako nové potraviny z toho neplyne.

Česká vrstva jde dál

Katalog nových potravin je na evropské úrovni orientační nástroj bez přímé závaznosti. V Česku se z něj ale stal závazný seznam. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění zákona č. 70/2025 Sb. účinného od 1. dubna 2025, v § 10 odst. 5 stanoví:

„Na trh je dále zakázáno uvádět potraviny uvedené v seznamu Evropské komise ‚EU Novel Food Status Catalogue‘ se statusem ‚novel food‘ nebo s výjimkou doplňků stravy se statusem ‚not novel in food supplements‘.“

Porušení tohoto zákazu je přestupkem podle § 17 odst. 2 písm. k) téhož zákona a lze za něj uložit pokutu až 10 000 000 Kč. Dozor vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Praktický důsledek je jednoznačný: konopný olej s deklarovaným obsahem CBD nesmí být v Česku nabízen jako potravina ani jako doplněk stravy, nesmí mít výživové údaje ve formátu potraviny, nesmí nést doporučené dávkování a nesmí být popisován způsobem, který konzumaci předpokládá. Proto na tomto webu žádnou takovou formulaci nenajdete — není to opatrnost, je to popis platného zákazu.

Kosmetika: rámec, který funguje

Zatímco potravinová cesta je zavřená, kosmetická otevřená je. Řídí se nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích, což je harmonizovaný předpis platný přímo ve všech členských státech.

Přípravek s CBD musí splnit standardní kosmetické povinnosti: mít v EU usazenou odpovědnou osobu, projít posouzením bezpečnosti, být notifikován v portálu CPNP, mít informační dokumentaci a odpovídající označení. Nic z toho není specifické pro konopí — je to běžný režim, jaký platí pro krém i pro šampon.

Jak se CBD do kosmetiky dostalo

Příloha II nařízení, tedy seznam látek zakázaných v kosmetice, obsahuje pod položkou 306 narkotika přírodní i syntetická uvedená v tabulkách I a II Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961. Konopné extrakty a tinktury v té úmluvě figurují — a právě proto byl status CBD dlouho nejasný. V roce 2022 Komise v databázi CosIng odkaz na položku 306 u kanabidiolu odstranila, takže přírodní i syntetický CBD získal srovnatelné postavení jako olej z konopných semen a další konopné deriváty.

Stanovisko SCCS z dubna 2026

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele Evropské komise (SCCS) přijal předběžné stanovisko 30. října 2025, otevřel je k připomínkám do 21. ledna 2026 a 24. dubna 2026 vydal finální stanovisko SCCS/1685/25. Podle něj je kanabidiol považován za bezpečný v koncentracích do 0,19 % v dermálních i orálních kosmetických přípravcích, samostatně i v kombinaci, a přítomnost THC jako nečistoty za bezpečnou do 0,00025 %. Stanovisko výslovně nezahrnuje přípravky, u nichž může dojít k expozici plic vdechnutím.

Pozor na jednu věc: stanovisko SCCS není samo o sobě předpisem. Je to vědecký podklad, ze kterého Komise vychází při případné úpravě příloh nařízení. Ukazuje ale, kam se výklad posouvá, a je to nejaktuálnější referenční číslo, které pro CBD kosmetiku existuje.

I v kosmetice ovšem platí strop na tvrzení: podle čl. 20 nařízení 1223/2009 a společných kritérií podle nařízení Komise (EU) č. 655/2013 nesmí označení ani reklama přisuzovat přípravku vlastnosti, které nemá. Kosmetika pečuje o povrch těla — neléčí.

Věková hranice 18+: kde ji ukládá zákon a kde je to rozhodnutí obchodu

Tady je potřeba být přesný, protože se běžně tvrdí obojí a ani jedno se nedokládá.

Zákonná hranice 18 let existuje u psychomodulačních látek. Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, zakazuje prodávat nebo podávat psychomodulační látky osobě mladší 18 let a zakazuje takové osobě i vstup do prodejny na ně specializované. Při prodeji na dálku musí jít o prostředek komunikace specializovaný výhradně na tento sortiment, prodejce musí věk ověřit prostřednictvím kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci a osoba prodávající i doručující musí být starší 18 let.

U produktů z technického konopí obdobnou plošnou zákonnou hranici český právní řád nestanoví. Věkový filtr na konopných e-shopech je proto rozhodnutím provozovatele — opatření nad rámec toho, co předpis vyžaduje. Nemá smysl tvrdit, že „to nařizuje zákon“, když to zákon u této kategorie nenařizuje.

Co smí a nesmí prodejce tvrdit

Nejčastější právní problém konopných e-shopů nevzniká u složení produktu. Vzniká u vět, které jsou kolem něj napsané.

Tvrzení posouvá výrobek do jiného režimu

Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, definuje v § 2 odst. 1 písm. a) léčivý přípravek jako „látku nebo kombinaci látek prezentovanou s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat“. Rozhodující je slovo prezentovanou. Nezáleží na tom, jestli produkt takové vlastnosti skutečně má — stačí, že se s nimi nabízí. Věta v popisu zboží tak dokáže z běžného výrobku udělat neregistrovaný léčivý přípravek.

Reklama na potraviny

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v § 5d odst. 1 připouští výživová a zdravotní tvrzení jen za podmínek nařízení (ES) č. 1924/2006 — tedy jen tvrzení schválená a zapsaná v unijním registru. U kanabinoidů žádné takové schválené tvrzení neexistuje. Odstavec 2 pak zakazuje reklamě na potraviny uvádět v omyl, mimo jiné „přisuzováním potravině vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo takové vlastnosti naznačovat“ a rovněž „doporučováním potraviny s odvoláním na nekonkrétní klinické studie“. Stejný zákaz přisuzovat potravině léčivé vlastnosti obsahuje čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011.

Spotřebitelské právo

Příloha č. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, vyjmenovává praktiky, které jsou klamavé za všech okolností, bez posuzování dopadu na konkrétního spotřebitele. Pod písmenem q) mezi nimi stojí: „nepravdivě prohlašuje, že výrobek nebo služba může vyléčit nemoc, zdravotní poruchu nebo postižení“. Dozor vykonává Česká obchodní inspekce.

Převodní tabulka: formulace a proč je problém

Správná cesta přitom nevede přes mlčení. O produktu se dá psát bohatě a konkrétně: odrůda, původ, způsob pěstování, obsah kanabinoidů podle rozboru, aroma, terpenový profil, způsob zpracování. Rozdíl mezi popisem vlastností a slibem účinku je celý ten trik. Když už se výzkum zmiňuje, patří k němu formulace typu „studie zkoumají“ nebo „autoři popisují“, ne „prokázáno, že“.

Kdo na to dohlíží

Kompetence jsou rozdělené mezi několik úřadů a v praxi se u konopných produktů potkávají: Česká obchodní inspekce (nekalé obchodní praktiky, obecná bezpečnost výrobků), Státní zemědělská a potravinářská inspekce (potraviny včetně zákazu podle § 10 odst. 5 a posuzování zdravotních tvrzení v reklamě mimo vysílání), krajské hygienické stanice (kosmetické přípravky), Státní ústav pro kontrolu léčiv (léčivé přípravky a jejich reklama), Ministerstvo zdravotnictví (povolení u psychomodulačních látek) a ÚKZÚZ (ohlašovací povinnost pěstitelů).

Co se v úpravě změnilo za poslední dva roky

Regulace konopí se v Česku mezi lety 2025 a 2026 pohnula víc než za předchozí dekádu. Přehled kroků, které mají na sortiment přímý dopad:

Za tou řadou je vidět jasný vzorec. Český zákonodárce se pokusil konopí do 1 % THC sevřít novým povolovacím režimem, narazil na evropské právo a ustoupil; současně ale utáhl potravinovou větev tak, jak to žádný jiný členský stát neudělal. Výsledkem je rámec, ve kterém je konopný květ nebo konopný čaj k technickým a zahradnickým účelům bez povolení, kosmetika plně legální — a potravina zakázaná.

Tři mýty, které se drží nejvíc

„CBD je v Česku šedá zóna.“

Není. Šedá zóna znamená, že pravidla chybí. Tady se dá u každé otázky ukázat konkrétní ustanovení: definice v § 2, výjimka v § 5 odst. 5, zákaz v § 10 odst. 5 zákona o potravinách, kosmetický rámec v nařízení 1223/2009. Je to členitý, ale popsatelný systém.

„Limit THC je 0,3 %, tak jako všude v EU.“

Pro definici rostliny technického konopí platí v Česku 1 %. Evropských 0,3 % je zemědělský limit pro přímé platby a dovoz osiva podle nařízení (EU) 2021/2115, ne definiční hranice v trestně-správní rovině. Podrobněji o tom, jak se obsah kanabinoidů měří a co který údaj na rozboru znamená, píšeme v srovnání CBD, CBG a CBN.

„Když se to legálně prodává v Německu, můžu to prodávat i tady.“

Rozsudek ve věci C-663/18 opravdu říká, že členský stát nemůže zakázat uvedení CBD legálně vyrobeného v jiném členském státě na trh, ledaže je zákaz nezbytný a přiměřený ochraně veřejného zdraví. Neznamená to ale, že se tím přenáší i kategorie, ve které se zboží v zahraničí prodává. Potravinový režim se řídí českým § 10 odst. 5 a ten platí bez ohledu na to, jak je produkt označený za hranicemi.

Shrnutí

Otázka „je CBD legální“ má smysl teprve doplněná o druhou polovinu: k čemu. Kanabidiol jako látka zakázaný není a Soudní dvůr EU to potvrdil už v roce 2020 — mimochodem ve sporu, kde se posuzované CBD do Francie dováželo právě z České republiky. Zboží z konopí setého stojí v Česku na definici rostliny technického konopí do 1 % THC a na výjimce z povolovacího režimu podle § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb. Pokus zařadit konopí do 1 % THC mezi psychomodulační látky skončil po zásahu Evropské komise ustoupením, takže povolení Ministerstva zdravotnictví se tohoto sortimentu netýká. Cesta přes potravinu je naopak od 1. dubna 2025 výslovně zavřená a hrozí za ni pokuta až 10 milionů korun. Kosmetika je funkční, prověřený rámec s čerstvým stanoviskem SCCS. A poslední vrstva se nerozhoduje ve složení, ale ve slovech: jakmile u produktu zazní léčebné tvrzení, právo ho začne posuzovat jako léčivý přípravek.

Kam pokračovat

Pokud vás zajímá, co CBD vlastně je a jak vzniká v rostlině, začněte článkem Co je CBD (kanabidiol). Rozdíly mezi jednotlivými kanabinoidy rozebírá text o CBG a CBN, vliv způsobu pěstování pak srovnání indooru, skleníku a outdooru. Sortiment, kterého se popsaný rámec týká, najdete v kategoriích CBD květy, CBD oleje a CBD kosmetika.

Časté otázky

Je CBD v České republice legální?

Kanabidiol není zakázanou látkou. Zboží z konopí setého je v souladu s předpisy, pokud rostlina splní definici rostliny technického konopí podle § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 167/1998 Sb. — tedy nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů nebo původ z odrůdy ve Společném katalogu — a pokud se s ním zachází k některému z účelů podle § 5 odst. 5 téhož zákona. Jako potravina ani doplněk stravy uvést na trh nelze.

Jaký je v Česku limit THC pro technické konopí?

Nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů; tato hranice platí od 1. ledna 2022, kdy nabyla účinnosti novela č. 366/2021 Sb. Evropský limit 0,3 % podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 je něco jiného — je to podmínka pro zemědělské přímé platby a pro dovoz osiva, účinná od 1. ledna 2023.

Co přesně říká § 5 odst. 5 zákona o návykových látkách?

Že povolení k zacházení se nevyžaduje k zacházení s rostlinami technického konopí nebo s technickým konopím, zejména k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým. Výčet je uvozen slovem „zejména“, takže není uzavřený; lidská konzumace mezi vyjmenovanými účely nefiguruje.

Je CBD psychomodulační látka?

Není. Návrh českého seznamu psychomodulačních látek s konopím do 1 % THC původně počítal, ale po podrobném stanovisku Evropské komise z 12. května 2025 k notifikaci TRIS 2025/93/CZ byly konopné látky 4. června 2025 z návrhu vyřazeny. Nařízení vlády č. 456/2025 Sb. účinné od 12. listopadu 2025 obsahuje pouze kratom a kratom extrakt. Zákon navíc v § 33a odst. 2 výslovně stanoví, že zacházení s technickým konopím podle § 5 odst. 5 se za nakládání s psychomodulačními látkami nepovažuje.

Proč se CBD nesmí prodávat jako doplněk stravy?

Protože extrakty z konopí setého obsahující kanabinoidy jsou v EU vedeny jako nová potravina bez schválení a Česká republika navíc od 1. dubna 2025 v § 10 odst. 5 zákona č. 110/1997 Sb. výslovně zakázala uvádět na trh potraviny uvedené v katalogu „EU Novel Food Status Catalogue“ se statusem novel food. Porušení je přestupkem podle § 17 odst. 2 písm. k) s pokutou až 10 000 000 Kč.

Je CBD kosmetika legální?

Ano, pokud přípravek splní požadavky nařízení (ES) č. 1223/2009 — odpovědná osoba v EU, posouzení bezpečnosti, notifikace v portálu CPNP, informační dokumentace a správné označení. Vědecký výbor SCCS ve finálním stanovisku SCCS/1685/25 z 24. dubna 2026 považuje CBD za bezpečný do 0,19 % v dermálních i orálních kosmetických přípravcích, s limitem THC jako nečistoty 0,00025 %; přípravky s možnou expozicí vdechnutím stanovisko nezahrnuje.

Musí být konopné produkty prodávané jen od 18 let?

Zákonná hranice 18 let platí pro psychomodulační látky podle zákona č. 65/2017 Sb., kde je u prodeje na dálku vyžadováno ověření věku kvalifikovaným systémem elektronické identifikace. U produktů z technického konopí obdobnou plošnou zákonnou povinnost český právní řád nestanoví — věkový filtr na e-shopu je vlastním opatřením provozovatele nad rámec zákona.

Proč u produktů stojí, že nejsou určeny ke konzumaci?

Protože zákonným základem prodeje je výjimka podle § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., která vyjmenovává účely průmyslové, potravinářské, kosmetické, technické a zahradnické, a protože potravinová cesta je od 1. dubna 2025 zavřená zákazem v § 10 odst. 5 zákona o potravinách. Doložka tedy není formalita, ale odraz platné regulace.

Tento článek popisuje stav právních předpisů k srpnu 2026 a má informativní charakter. Není právním poradenstvím ani doporučením k užití a nenahrazuje konzultaci s advokátem ani stanovisko dozorového orgánu. Produkty nabízené na tomto webu jsou určeny výhradně k technickým a zahradnickým účelům ve smyslu § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., nejsou určeny ke konzumaci ani inhalaci a prodej je omezen na osoby starší 18 let.